Nejsem důležitý/důležitá

Věřím, že se to stalo i vám. Volá vám důležitý zákazník nebo kamarád a vaše dítě v tu chvíli chce vaši pozornost.

Když se na to zeptám na konzultacích a při koučinku, tak se většina lidí usměje. Jako by naše děti chtěly pozornost, kdykoliv vezmeme telefon do ruky.

V následujícím textu odhalím, jak v této situaci jednat efektivně, abyste pozitivně ovlivnili kvalitu jejich dalšího života a mohli být lídry budoucnosti, která by se bez vás nestala. Lídry budoucího úspěchu a štěstí svých dětí.

Štěstí a úspěch vašich dětí určuje to, jaká přesvědčení si samy pro sebe o sobě, o ostatních lidech a o životě samotném vytvoří a jak hluboce jim uvěří.

Nevím jak u vás doma, ale u nás je to tak, že kdykoliv zvedneme já nebo má žena Eva telefon, tak děti přijdou s něčím důležitým a říkají: „Tati, podívej, moje želva je asi mrtvá,“ nebo „Tati, podívej, co jsem udělal… Tati!!! Podívej se hned teď… Líbí se ti to?“

Moje nejčastější nepříjemná odpověď bývala: „Nevidíš, že telefonuji, teď ne!“ A když nepřestávaly, tak jsem se naštval a odešel do jiné místnosti, abych jim dal najevo, že teď potřebuji mluvit s klientem.

Když se ale vžijeme do situace dětí, tak si můžeme položit otázku: Co si o sobě musí pomyslet, když často slyší tuto odpověď? Jaké musí mít vnitřní pocity, myšlenky a emoce?

Na základě našeho dlouhodobého studování víme, že děti v tomto případě docházejí k závěru:

  • Nejsem důležitý.
  • Není důležité, co chci.
  • Není důležité, co chci říct.

Pozn.: Neznamená to, že každé naše rozzlobení nutně povede k formování negativních přesvědčení. Je ale důležité dětem vždy (ideálně každý večer) opakovat, že je máte rádi, milujete je takové, jaké jsou, a to absolutně a bezpodmínečně.

Důležité je, aby věděly, že jste se nezlobili na ně, ale na to, co udělaly. Je zásadní, aby se děti naučily rozlišovat mezi tím, kdo jsou a co udělaly. Naše děti nejsou špatné a my bychom jim svými slovy nebo chováním nikdy neměli dát podnět, aby si vytvořily takové přesvědčení, přestože zrovna dělaly nevhodné věci.

Jak v situaci s telefonem jednám teď?

Požádám svého angažovaného posluchače o minutu strpení a vypnu mikrofon telefonu. Na přímo se podívám na dítě a řeknu:

„Vím, že mi chceš říct velmi důležitou věc, ale teď ti nemohu věnovat svou plnou pozornost. Jakmile ukončím tuto konverzaci po telefonu, tak se ti budu plně věnovat. Je mi líto, že tě teď nemohu poslouchat, přestože vím, jak je to pro tebe důležité. Dávám ti své slovo, že hned po tomto telefonátu spolu vše probereme.“

Pozn.: Všimněte si, že způsob, jakým jednotlivé věty říkám, eliminuje vznik možných negativních přesvědčení a vytváří pozitivní přesvědčení.

Přestože dítě může být stále zklamané nebo dokonce naštvané, nevytvoří si o sobě negativní přesvědčení nejsem důležitý/důležitá.

Pokud po skončení hovoru dodržíte své slovo a budete člověk integrity, pravděpodobně si vaše dítě vytvoří pozitivní přesvědčení: jsem důležitý/důležitá; to, co chci říct, je důležité. Každý z nás, KAŽDÝ Z NÁS má nějaká negativní přesvědčení, která si vytvořil v dětství, v dospívání, ale i v dospělosti. Naše negativní přesvědčení nás často dovedou k finančnímu nebo kariérnímu úspěchu, ale pravděpodobně téměř nikdy nám neposkytnou pocit sebenaplnění a klidu na duši, míru v mysli.